COVID-19

Koto ní maa ní, WA – Va’a ka kuteku ní ji koto ní maa ní iini iyo COVID-19

Mita jini yo ja kue’e COVID-19 ni kiji de ma naa chi koo nikani. Kánuu ja jiku’un ini yo nasa kuteku yo iini jito yo maa yo, ta’an yo ji ñayiví ñuu yo tágua nduu naguá ka kundo’o yo. Nasa kuu sa’a yo Kuatiñu yo ndi’i ja iyo nuu nda’a yo mita: ja kani yo vacuna maa yo ji ja kani yo maa yo tatan ja kani inka jichi, ja sa’a yo prueba ji ja kindoo yo ini ve’e yo nú ku’u yo axi ni iyo ñati yo nuu kue’e, ja kasi yo yu’u yo nú iyo yo nuu iyo kua’a ñayiví ji ja koo jika yo nuu ji.

Jiniñu’un kuni ní ja mita jini yo ja ma kujika kue’e COVID-19 ini ñuu yo.

Ñama sa’a ní, Koto ní maa ní

Kani ní vacuna ji kani ní tatan ja kani inka jichi maa ní

Nda vacuna ji nda tatan ja kani inka jichi nuu kue’e COVID-19 kuu ja chindeé ka nuu yo nuu kue’e ja jikin yo’o ji nuu nda kue’e xeen ka.

Kutu’va ka ní

Kutu’va ní kuni ní na tiempo sa’a ní in prueba

Ma skutenuu ní COVID-19 nú sa’a ní in prueba nú ku’u ní, nú ma ki’in ní nuu in reunión axi nú ni iyo ñati ní nuu kue’e COVID-19.

Kutu’va ka ní

Kasi ní yu’u ní

Jini va’a ja nú kasi yo yu’u yo nduu jitenuu kue’e COVID-19 nuu kua’a ñayiví de mita iyo nuu kanuu ja kasi ii yo yu’u yo.

Kutu’va ka ní

 

Nú ndo’o ní COVID-19 mita

Kua’a ka tu’un

Kue’e ja sa’a, nasa sa’a ji nasa ma skutenuu COVID-19

Nda kue’e ja sa’a ka kue’e COVID-19 kuu nda ja ya’a:

• Kue’e kayu, kumani tachi axi nduu kuu xtaa tachi, chi’in ka’ni, nandiki, kuju’vi yiki kuñu, jatu suku, nduka ni’in xiko axi nduka asín ndeyu. Inka ka kue’e ja sa’a kuu ja kava ini, nujan ji kúún chijin.
• Ka’an ní nuu 911 nú ndo’o ní nde ni in nda kue’e ya’a ja sa’a COVID-19:
  • Nduu kuu xtaa tachi ní
  • Jatu axi kitu ndika ní
  • Naa ini ní
  • Nduu kuu koo ndito ní axi nduu kuu ndoto ní
  • Ñii ní axi ñii yu’u ní ndiyaa tuni, na’an ndikuxi axi kundee, nú nasa kaa color ñii ní
• Ndekuu nda ñayiví ja kuu kundo’o yika
  • Nda ñayiví ña’nu, naani ñayiví ja ndo’o ji inka kue’e ji nda ña’an ja ñu’un se’e kuu kundo’o yika ka axi kuu kundo’o xeen ka kue’e COVID-19.

Nasa koto sa maa sa ji ta’an ve’e sa

• Kani ní vacuna maa ní jín nda tatan ja kani inka jichi nú ni kaji de ní.
• Kindoo ní ve’e ní nú kú’u ní.
• Kasi ní yu’u ní de koo jika ní iñu pie (uu metro) nuu nda ñayiví ta iyo ní nuu iyo kua’a ñayiví.
• Ma koo ní nuu iyo kua’a ñayiví ji nuu nduu jinu va’a tachi.
• Sanuu tuni nakete ní nda’a ní axi kuatiñu ní desinfectante.
• Kasi ní yu’u ní ta kayu ní axi ta kexen ní jín in sa’ma axi nda’a ní.
• Ma ke’en ní nuu ní, yu’u ní, xitin ní ji nduchi nuu ní.
• Nasa’a ndoo ní ini ve’e ní.
• Nú ndo’o ní COVID-19, ka’an ní jín médico ní.

Koto ní maa ní nú ki’in ní tienda ji nuu iyo kua’a ñayiví

Iyo kua’a ja kuu sa’a ní tágua kuu koto ní maa ní ta ncha’a kee ní ji ta ja ni kee ní ji ndi’i tiempo ja kee ní ve’e ní.

Ta ncha’a kee ní:

• Nú kuu sa’a ní, ma ki’in ní nuu tienda axi inka nuu iyo kua’a ñayiví nú kú’u ní. Kachi ní nuu in ta’an ní axi nuu in amigo ní ja ná kuén ji ndatiñu ja jiniñu’un ní.
• Kuu kakan ní ja kaji ní, tatan ní ji inka ka ndatiñu nuu internet tágua tetiñu de nuu ve’e ní.
• Nú kuu sa’a ní ma ki’in ní tienda ta iyo kua’a ñayiví.
• Nakete ní nda’a ní ta ncha’a kee ní ve’e ní.

Iini iyo ní ini axi nuu iyo kua’a ñayiví:

• Kuatiñu ní in ja kasi va’a yu’u ní ji xitin ní.
• Koo jika ní vese iñu pie (uu metro) nuu inka ñayiví, vese iyo ní nuu fila nuu iñi ñayiví ja chunaa ji ndatiñu ji.
• Kasi ní yu’u ní ta kayu ní axi kexen ní.
• Ma ke’en ní nuu ní.
• Nú jéen ní ndatiñu ní, kutiñu ní desinfectate axi nda toalla ja nasa’a ndoo nda’a tágua nasa’a ndoo ní carru luli axi nuu chu’un ní ndatiñu ní.

Ta ndikoo ní ve’e ní:

• Nakete ní ja ndasi yu’u ní de tava’a va’a ní. Chu’un ní nuu yaka cubreboca desechable ní.
• Nakete ní nda’a ní.
• Koto ní ndatiñu ja ni jéen ní. Ma koyo ní desinfectante nuu ja kaji ní. Nakete ní fruta ní ji verdura ní.

Nda ña’an ñu’un se’e, nda ñee ji COVID-19

Ja jiniñu’un kuni ní nú ñu’un se’e ní

• Nda ñayiví ja ñu’un se’e ji axi ja ñati ja ni jeku’un se’e ji kuu kundo’o xeen ka ji kue’e COVID-19 ma sú tanu kuu jín nda ñayiví ja nduu ñu’un se’e ji.
• Nda ñayiví ja jikin kue’e COVID-19 ji iini ñu’un chijin ji suni sanaa kuu kaku ne’en se’e ji (kuu kaku se’e ji vese ncha’a jinu 37 semana) axi nde kuu se’e ji, de suni kuu kundo’o ji inka tundo’o siki ja ñu’un chijin ji.
• Nda ñayivi ja ñu’un se’e ji axi ja ñati ja ni jiku’un se’e ji jín nda ñayiví ja ndee ini ve’e ji kánuu ja ka sa’a ji nda tiñu ya’a tágua koto ta’an ji nuu COVID-19:
  • Kani ji vacuna jín nda tatan ja kani inka jichi maa ji.
  • Kasi ji yu’u ji.
  • Koo jika ji iñu pie nuu inka ñayiví jín ma ki’in ji nuu iyo kua’a ñayiví jín nuu nduu jinu va’a tachi.
  • Sa’a ji prueba maa ji tágua ma skuikin ji kue’e inka ñayiví.
  • Sanuu tuni nanda’a ji jín kasi ji yu’u ji ta kayu ji jín ta kexen ji jín in sa’ma axi nda’a ji.
  • Sanuu tuni sa’a ndoo ji jín sa’a desinfectar ji ve’e ji.
  • Koto ji nasa sa’a kue’e ji ndikivi.
  • Ñama ka’an ji nuu médico ji nú iyo in tu’un jikatu’un ji siki ja ñu’un se’e ji, nú ni jikin kue’e ji axi jani ini ji ja ndo’o ji COVID-19.

Ña’an ñu’un se’e ji vacuna COVID-19

• Jikan ja nda ña’an ja ñu’un se’e ña kani ña vacuna COVID-19 maa ña, suni nda ña’an ja skaxin se’e, nda ja kúni ja koo se’e axi nda ja sanaa kuu jeku’un se’e ji ichi nuu.
• Ja jini mita kuu ja nú kani ní maa ní vacuna COVID-19 iini ñu’un se’e ní va’a ka koto ní maa ní. Ndi’i ja jini kuu ja va’a tuni ka kuu ja kani ní vacuna COVID-19 maa ní ma sú ja kuyu’u ní siki ja kundo’o yika ní sa’a vacuna iini ñu’un se’e ní.
• Nda ña’an ja ñu’un se’e kánuu ja kani ña maa ña tatan vacuna COVID-19 ja kani inka jichi nú ni kaji de ña.
• Nda vacuna COVID-19 nduu sa’a ji ja kundo’o ní kue’e COVID-19, ni nuu nda ña’an ja ñu’un se’e axi nuu ñee ña.
• Maa mita jini ja ni in vacuna ja iyo, suni nda vacuna COVID-19, nduu sa’a ji ja in ña’an axi in tee ma kuu koo se’e ji.
• A ñu’un se’e ní de iyo tu’un jikatu’un ní siki nda vacuna COVID-19 Ka’an ní jín médico ní axi ka’an ní jín MotherToBaby, nda ñayiví ya’a kuu xndikoo ji ndi’i tu’un jikatu’un ní nú ka’an ní yokaa nuu ji axi ja sa’a chatear ní jín ji. Nduu ke’en de xu’un de kuu ka’an ní nda lunes nde viernes, nde 8 a.m. nde 5 p.m. kunde’e ni nuu MotherToBaby (vachi nuu yu’u Inglés ji Español) tágua sa’a chatear ní jín ji axi tetiñu ní in correo electrónico nuu ji, axi kana ní nuu 1-866-626-6847 (vachi nuu yu’u Inglés ji Español).

Nasa koto in ñee ja ndo’o COVID-19

• Ñati ndi’i nda ñee ja ni kaku ji nuu in ña’an ja ni ndo’o COVID-19 iini ñu’un se’e ña nduu ndo’o ji COVID-19 nú ni kaku ji.
• Ñati ndi’i nda ñee ja ni kee positivo prueba COVID-19 ji nduu ni ní ndoo xeen ji kue’e de ñama ni nduva’a ji. Iyo tu’un ja kachi ja iyo jaku ñee ja ndo’o xeen ji in kue’e ja siki kue’e COVID-19.
• Nú yindasi ní siki ja ndo’o ní COVID-19 de iyo se’e luli ní, sa’a ní nda tiñu ya’a nde jinu kivi ja yindasi ní:
  • Kindasi ní ini ve’e ní tágua sukua koo jika ní nuu nda ñayiví ja nduu ndee ini ve’e ní.
  • Koo jika ní (ma kuñati ní) nuu inka ñayiví ja ndee ini ve’e ní ja nduu ndo’o ji kue’e de kasi ní yu’u ní nú iyo ní nuu iyo ta’an ve’e ní.
  • Ndukú ni in ñayiví ja iyo va’a de ja ni kutatan jín nduu yika ji nuu kue’e tágua sukua koto ji se’e ní ja ni kaku. Nú kuu, tava ní xikui ní tágua inka ñayiví skaji ji se’e ní. Nú je’e ní formula nuu ji, kachi ní nuu ñayiví ja jito se’e ní ja ná satu’va ji ja kaji se’e ní.
  • Sa’a ní ndi’i tu’un ja kachi nasa koto ta’an ní nú kánuu ja koto ní se’e ní iini jinu kivi ja yindasi ní, nde kuu kasi ní yu’u ní iini jíso ní se’e ní axi iini skaxin ní ji.
  • Kunde’e ní se’e ní tagua kuni ní nú sanaa nduu ndo’o ji kue’e COVID-19.
• Jini va’a ja nduu yi’i virus nuu xikui ja jaxin se’e ní. Nuu nda estudio ja ni sa’a ni kee ja nda ñayiví ja ni kani ji vacuna COVID-19 maa ji suni siá’a ji tatan nuu se’e ji ta skaxin ji se’e ji. Nú ndo’o ní COVID-19 de kúni ní skaxin ní see ní:
  • Xinañu’un nakete ní nda’a ní tágua skaxin ní se’e ní.
  • Kasi ní yu’u ní iini skaxin ní se’e ní, ji ndaká jichi ja iyo ñati ní ñati iñu pie (uu metro) nuu se’e ní.

Perinatal Support Washington Warm Line iyo tágua chindeé ji ndi’i tatá ji naná jáá ji ndaká tata ji naná ja koo ichi nuu, axi nuu ta’an ji, nú ka jiniñu’un ji tu’un axi jiniñu’un ji ja chindeé nuu ji siki ja ndo’o ji in kue’e xini ji. Ka’an ní nuu Perinatal Support Washington nuu Warm Line 1-888-404-7763 axi kunde’e ní nuu página Perinatal Support (vachi nuu yu’u Inglés). Tetiñu ní in mensaje axi in correo electrónico nuu warmline@perinatalsupport.org.

Kánuu ja ndukú ní ja chindeé nuu ní. Warm line iyo ji ja chindeé ji ní nda lunes nde viernes, nde 9 a.m. nde 4:30 p.m. (vachi nuu yu’u Inglés ji Español). Nda jakua ji nda xini semana, kuu xndoo ní in mensaje de in ñayiví kuu ka’an ji yokaa nuu ní nú ja ni ya’a 1 axi 12 hora. Yokaa nuu chindeé ñayiví neva’a ji nda ñayiví ja chindeé, nda terapeuta axi suni iyo nda tatá ja ni ndo’o ji kue’e depresión axi ansiedad posparto.

Koto ní maa ní ji ta’an ve’e ní

Washington Listens: Nú jiniñu’un ní ja ka’an ní jín in ñayiví siki estrés COVID-19, ka’an ní nuu Washington Listens nuu 1-833-681-0211. Nííni kuu ja iyo in ñayiví ja kuu ka’an ní jín nuu nda kivi lunes nde viernes nde 9 a.m. nde 9 p.m. ji nda xini semana nde 9 a.m. nde 6 p.m. TTY ji nuu chindeé nda ñayiví ja ka’an inka yu’u. Iyo kua’a ka tu’un nuu página ya’a Jito minki ji nasa satiñu xini (vachi nuu yu’un Inglés).

• Va’a ndukú ní tu’un jáá ka siki pandemia ya’a ji siki nda tu’un jáá ja jiniñu’un sa’a yo nuu kee ndaa nda tu’un ya’a, nuu nda ve’e ja satatan ji ini ñuu, ji nuu nda página internet nda ve’e ja satatan.
• Sa’a ní in lista nda ndatiñu ja kuu ni’in ní ini ñuu ní, tanu kuu nda número yokaa, nda página internet ji nda redes sociales. Suni kuu chisó ní nda escuela, nda médico, nda organización ja satatan ini ñuu, nda servicio social, nda ve’e ja satatan minki ini ñuu ji nda yokaa nuu chindeé ñayiví.
• Sanuu tuni ndatu’un ní jín ta’an ní axi nda amigo ní nuu yokaa axi nuu internet
• Kuneva’a ní tatan ja jiniñu’un tágua koto ní maa ní (tanu kuu nama, nda desinfectante, tutu desechable, in termómetro, tatan tágua nuun ka’ni ji nda kit nda prueba COVID-19 ini ve’e ní).
• Kuneva’a ní tatan ja kuiniñu’un ní axi ja ji’in ní jín ta’an ve’e ní.

Chindeé ní nda suchí kuachi ini ve’e ní

• Kakan ní ja chindeé nuu ní nuu nda amigo ji nuu ta’an ní de ka’an ní yokaa nuu ji, tetiñu ní in mensaje, in correo electrónico axi nuu nda red social.
• Nú kukueka ini se’e ní sa’a nda noticia, ma kunde’e loko ní nda noticia. Ka’an ní jín se’e ní ja siki naani tu’un ja ka’vi ji nuu internet axi ja kachi inka ñayiví nuu ji.
• Chindeé ní se’e ní tágua sa’a ji tu’un jikatu’un de chindeé ni ji ja jeku’un ini ji nasa iyo tiempo mita ini ñuuyiví.
• Ka’an ní siki ja ñu’un ini ní de ma chu’u ní axi ma kukanuu ní nuu ji.
• Chindeé ní ji ja kachi ji naguá ñu’un ini ji jín in dibujo axi inka tiñu.
• Sa’a ní ja koo va’a ji de koo vee ini ní jin ndaká ji.