COVID-19

 

Yokaa COVID-19 nuu kuu ka’an ní

Tú iyo tu’un jikatu’un siki COVID-19 nuu ní, ka’an ní nuu 1-800-525-0127 ñukua de kuaxin ní 7.  Tú ni ka’an ñayiví jín ní, kachi ní na yu’u ka’an ní tágua ndukú de in ñayiví ja ka’an yu’u ní. Kuu ka’an ní yokaa nda kivi lunes nde 6 a.m. nde 10 p.m., de nda martes nde domingo (ji nda kivi iyo viko) nde 6 a.m. nde 6 p.m.

A yindasi ní ini ve’e ní de jiniñu’un ní in vacuna COVID-19

 Iyo uni modo nasa kuu ja chi’in ní sivi ní. “(vachi ni nuu yu’u Inglés) axi ka’an ní nuu yokaa COVID-19 nuu 1-800-525-0127 ñukua de kuaxin ní 7”.

Vacuna Coronavirus (COVID-19)

Tágua ni’in ní tu’un jéé siki nda vacuna COVID-19, kunde’e ní nuu página internet nuu yu’u ka’an ní: Tu’un siki nda vacuna COVID-19

Nda kue’e ja sa’a ji nasa kuu koto yo maa yo nuu COVID-19

Nda kue’e ja sa’a COVID-19 kuu nda ja ya’a:

  • Ka’ni, nandiki yo, nduu kuu xtaa tachi yo, jatu yani’ni yiki kuñu yo, ku’u xini, nduka asin axi xiko ndeyu, jatu sukun, kee le’le xitin, kava ini axi nujan ji kue’e kuun.
  • Ka’an ní nuu 911 tú ndo’o ní nde ni in nda kue’e ya’a ja sa’a COVID-19:
    • Nduu kuu xtaa tachi ní
    • Jatu axi yani’ni ndika ní
    • Naa ini ní
    • Nduka kuu ka’an ní
    • Kundee ñii yu’u ní axi nuu ní
  • Nde kuu nda ñayiví ja yika ka ji

Nasa koto sa maa sa ji ta’an ve’e sa

  • Kani ní vacuna maa ní de ndukú ni ja kani inka jichi ní tú ni kenda kivi.
  • Kindoo ní ve’e ní tú ku’u ní.
  • Kasi ní yu’u ní koo jika ní iñu pie (uu metro) nuu nda ka ñayiví tú ki’in ní nuu iyo kua’a ñayiví.
  • Ma koo ní nuu iyo kue’e ñayiví axi nuu nduu nune.
  • Sanuu tuni nakete ní nda’a ní axi kuetiñu ní desinfectante.
  • Kasi ní yu’u ní jín in sa’ma tú kayu ní ji tú kexen ní.
  • Ma ke’en ní nuu ní, yu’u ní, xitin ní axi tinúu ní.
  • Sa’a ndoo ní ini ve’e ní.
  • Tú ndo’o ní nde ni in nda kue’e COVID-19, ka’an ní jín nda ñayiví ja taji tatan nuu ní. Tú nduu neva’a ní in ñayiví ja taji tatan nuu ní, kua’an ní nuu in clínica ja iyo ini ñuu ndee ní. Tú nduu na seguro ní, ka’an ní jín ve’e satatan ja iyo ini ñuu ní.
Nda prueba COVID-19

Tágua ni’in ní tu’un jéé siki nda prueba COVID-19, kunde’e ní nuu página internet nuu yu’u ka’an ní: Tu’un siki nda prueba COVID-19.

Ja kindasi ji ja koo jika:

Tágua ni’in ka ní tu’un siki naguá kúni ka’an da tu’un ya’a ji siki nasaa kivi jiniñu’un ja kindasi ní axi ja koo jika ní, kunde’ e ní nuu página intenrnet nuu Kuni ní nasaa kivi koo jika ní ji kindasi ní.

Ja kuatiñu in ja kasi yu’u

Nda ja ndasi yu’u yo sa’a ji ja nduu jitenuu tuni virus ta in ñayiví ja ndo’o ji COVID-19 ka’an jí, kayu ji, axi kexen ji. Kuu kundo’o yo COVID-19 vese ma xtuu kue’e axi vese ma sa’a xeen ji. Ja kasi yo yu’u yo sa’a ja ma kutenuu COVID-19 nuu inka ñayiví. In kue’e ja nduu xee sa’a nuu ní, kuu sa’a ja kuu inka ñayiví.

Ya’a iyo jaku tu’un ja jiniñu’un kuni ní siki nasa kasi yo yu’u yo:

  • Nda sa’ma ja jasi yo yu’u yo jiniñu’un ja kasi ji yu’u yo ji xitin yo ji suni nduu lado yiki nuu yo.
  • Kuatiñu ní nduu cinta ja ndee xíin sa’a ma ya’a tágua chu’un ní nuu ní ji tágua tava ní, ma ke’en ní nuu sa’a ma ya’a ni nuu maa ní.
  • Skéene ní nda ja jatiñu nda médico tú ni jatiñu ní axi nakete ní ndaka jichi ja jatiñu ní in, de sanuu tuni nakete ní nda’a ní.
  • Nda luli ja ncha’a koo ji uu kuiya ma kuu kuiti de nda luli ja iyo 2 nde 4 kuiya jiniñu’un ja koo in ñayiví ña’nu ja koto ji tágua kuu kasi ji yu’u ji.
  • Nda tu’un ja tatuni siki ja kasi yo yu’u yo sanaa ma kuu ja sa’a sava nda ñayiví siki ja yika kue’e ja ndo’o ji. Tú iyo tu’un ja nduu jaku’un ini ní, ka’an ní jín médico ní tágua kuni ní naguá sa’a ní.
Nasa koto ní maa ní ta ki’in ní nda tienda ji inka ka nuu

Iyo sava tiñu ja jiniñu’un ja sa’a ní, ta ja ni kee ní ji ta ncha’a kee ní ini ve’e ní tágua sukua koto ní maa ní ji inka ka ñayiví.

Ta ncha kee ní:

  • Tú kuu sa’a ní, ma ki’in ní nda tienda axi inka ka nuu tú ku’u ní. Kakan ní nuu in ta’an ve’e ní axi in amigo ní ja ná kue’en ndatiñu ja jiniñu’u ní.
  • Kuu kakan ní ja kaji ní, tatan ji inka ka ndatiñu nuu internet tágua tetiñu nuu ndee ní.
  • Kunde’e ní na hora kuu ja kuu ki’in ní. Iyo nda tienda ja jani ji in hora ja kuu ki’in nda ñayiví ja iyo ji vi’i ka 65 kuiya ji nda ñayiví ja ndo’o yika ji ja siki in kue’e. Tú kuu, kua’an ní tienda ta hora ja nduu yi’i kua’a ñayiví.
  • Nakete ní nda’a ní ta ncha’a kee ní ve’e ní.

Ta ja ni kee ní ve’e ní:

  • Kuatiñu ní in ja kasi yu’u ní ji xintin ní.
  • Koo jika ní nuu kayiví ñati iñu pie (uu metro) nuu inka ñayiví, suni sa’a ní sukua tú iñi ñuku ní ja chunaa ní.
  • Kasi ní yu’u ní tu kayu ní axi kexen ní.
  • Ma ke’en ní nuu ní.
  • Tú ki’in ní kueen ní ndatiñu ní, kuetiñu ní desinfectante axi nda toalla tágua nakua’a ní carru luli axi nuu chu’un ní ndatiñu ní.

Ta ndikoo ní ve’e ní:

  • Tú ni jatiñu ní in ja ni jasi ní yu’u ní, kuna’an ní nakete ní de tava’a ní, axi chu’un ní nuu yaka tú nduka tiñu.
  • Tava ní sa’a ja ndasi yu’u ní tágua nakete ní de tava’a ní. Skéene ní nda ja nduu tiñu.
  • Nakete ní nda’a ní.
  • Nakete ní nda ndatiñu ja ni jee ní ja kaji ní. Sa’a ndoo ní ndatiñu ja ni jeen ní tágua kaji ní. Nakete ní nda ja vixi ji ja inka ka ndatiñu.
  • Ja jiniñu’un sa’a ní ta kee ní ja kue’en ní ja kaji ni mita iyo COVID-19.(vachi ni nuu yu’u Inglés)
Nda ñayiví ja kuu kundo’o xeen tuni ji kue’e

Nda ñayiví ja sanaa kuu kundo’o xeen ji kue’e kuu sa’a ji ja kachi nda tu’un ya’a:

  • Ka’an ní jín ñayiví ja sa’a tatan ní tágua kuni ní nasa sa’a ní. Iyo sava nda clínica ja neva’a ji in “página” nuu kuu ka’an ní, de iyo kua’a ji ja neva’a ji nda ñayiví ja kuu kachi nagua sa’a ní. Vese saa, tíin kuenta ní ja sanaa kuteñu nda de.
  • Sa’a ní in lista nda tatan ja ji’i ní de katu’un ní nuu farmacia ní axi nuu ñayiví ja taji tatan ní tú kuu taji kua’a ka ji tatan ja ji’i ní axi ja ndee nuu tutu ní. Suni sa’a in lista inka nda tatan ja ji’i ní de koto ní maa ní tágua nduu naguá kundo’o ní.
  • Kani ní ndi’i nda vacuna ja jikan ja kani ní maa ní. Kani ní vacuna COVID-19 maa ní ji kani ni inka jichi maa ní tú ni jinu kivi. Sa’a ní click ya’a tágua ndani’in ní nuu kani vacuna ja iyo ñayi ka nuu ní.
  • Kuna’an ní ja kuneva’a ní ndi’i ndatiñu ja kaji ní ji ja sa’a ndoo ní maa ní tágua kuetiñu ní tú sanaa kindasi ní.
  • Ndukú ní in ñayiví ja chindeé ji ní de ka’an ji teléfono tágua kuni ji tú iyo va’a ní. Kachi ní nuu ji ja ma kinde’e ji maa ní tú sanaa xtuu ke’e ní.
  • Kotoní maa ní de ndukú ní nuu kutatan ní tú jiniñu’un ní.
Ña’an ñu’un se’e, nda ñee ji COVID-19

Naguá jiniñu’un kuni ní tú ñu’un se’e ní mita

  • Nda ña’an ja ñu’un se’e kuu kundo’o xeen ka ña kue’e COVID-19 ma sú tanu kuu jín nda ñayiví ja nduu ñu’un se’e ji.
  • Nda ñayiví ja jikin kue’e COVID-19 ta ñu’un se’e ji kuu kundo’o ji ja kaku yute se’e ji (kaku se’e ji ta ncha’a kenda 37 semana) ji kuu nuu ñee ji, ji kuu kundo’o ji inka ka kue’e siki ja ñu’un se’e ji.
  • Nda ñayiví ja ñu’un se’e ji de jikuta’an ji jín in ñayiví ja ndo’o COVID-19 jiniñu’un ja sa’a ji nda tiñu ya’a tágua koto ji maa ji:
  • Kani ji vacuna ma ji de kani ni inka jichi taguá koo va’a ji.
  • Kasi ji yu’u ji.
  • Koo jika ji iñu pie nuu inka ñayiví ji ma ki’in ji nuu iyo kua’a ñayiví axi nuu kututu ñayiví ini ve’e.
  • Sa’a ji in prueba maa ji tágua ma kutenuu kue’e.
  • Sanuu tuni nakete ji nda’a ji de kasi ji yu’u ji tú kayu ji axi kexen ji jín in sa’ma axi xuu jitu nda’a ji.
  • Sa’a ndoo ji ve’e ji.
  • Koto ji nasa sa’a kue’e ji.
  • Ka’an ní nuu ñayiví ja satatan ní tú iyo tu’un jikatu’un ní siki ja ñu’un se’e ní, tú ni ke’en kue’e ní axi tu jani ini ní ja ndo’o ní kue'e COVID-19.

Ña’an ñu’un se’e ji vacuna COVID-19

  • Jikan ja kani vacuna COVID-19 nda ñayiví ja ñu’un se’e ji, skaxin se’e, ja kúni ji ku’un se’e ji mita axi ja sanaa ichi nuu ku’un se’e ji.
  • Ja jini mita kuu ja nduu naguá ndo’o nda ñayiví ja kani ji vacuna COVID-19 vese ñu’un se’e ji. Ja jini kuu ja va’a ka ja kani vacuna COVID-19 in ñayiví ja ñu’un se’e ji mita ma sú ja kundo’o ji kue’e.
  • Nda ñayiví ja ñu’un se’e ji jiniñu’un ja kani inka jichi vacuna COVID-19 ji tú ni kaji de ji.
  • Nda vacuna COVID-19 nduu skuikin ji kue’e COVID-19, vese kuu ji in ñayiví ja ñu’un se’e axi nda ñee.
  • Nde kivi mita nduu jini ja nda vacuna, kuu in vacuna COVID-19, axi inka sa’a ji ja ma kuu koo se’e in ñayiví.
  • A ñu’un se’e ní de iyo ka tu’un jikatu’un ní siki vacuna COVID-19 Ka’an ní jín ñayiví ja taji tatan nuu ní axi ka’an ní jín MotherToBaby, nuu iyo nda ñayiví ja tu’va ji ja kuu xndikoo ji tu’un jikatu’un ni nuu yokaa axi nuu mensaje. Kuu ka’an ní de nduu na xu’un ke’en de nde lunes-viernes nde 8 a.m. nde 5 p.m. Axi kunde’e ní nuu MotherToBaby (NanáJiÑee) tágua ka’an ní jín in ñayiví axi tetiñu ní in correo electrónico, axi ka’an ní nuu 1-866-626-6847 (iyo vachi ni nuu yu’u Ingléss ji Español).

Nasa koto nda ñee tu ndo’o ji COVID-19

  • Ñati ndi’i nda ñayiví ja ni ndo’o ji COVID-19 iini ñu’un ji chijin ji nduu ni ndo’o ñee ji COVID-19 ta ni kaku ji.
  • Ñati ndi’i nda ñee ja ni kee ja ndo’o ji COVID-19 nduu ni ndo’o xeen ji de ñama ni nduva’a ji. Ja jini kuu ja sava nda ñee ja ni ndo’o xeen ji COVID-19.
  • Tú iyo jika ní ja siki COVID-19 de iyo in ñee luli ní, sa’a ní nda tiñu ya’a iini jinu kivi ja yindasi ní:
    • Kindoo ní ini ve’e ní tágua ma koo ñati ní nuu ñayiví ve’e ní.
    • Koo jika ní (ma koo ñati ní nuu ñayiví) nuu ta’an ve’e ní ja nduu ku’u ji de kuetiñu ní in ja kasi ní yu’u ní tú iyo ní nuu iyo ñayiví.
    • Ndukú ní in ñayiví ja ni kani ndi’i ji vacuna ma ji de ja nduu yika ji ja kundo’o ji kue’e tágua koto ji se’e ní. Tú kuu, tava ní xikui ní tágua inka ñayiví skaxin ji se’e ní. Tú jatiñu ní fórmula tágua kaji se’e ní, kua’a ní nuu inka ñayiví tágua skaji ji se’e ní.
    • Kundiki ní nda tu’un ya’a tú jiniñu’un ja koto ní se’e ní iini jinu kivi ja yindasi ní, suni kasi ní yu’u ní tú skaxin ní se’e ní axi tú jiso ní ji.
    • Koto ní se’e ní taguá kuni ní tú sanaa ndo’o ji COVID-19.
    • Ña’an ñu’un se’e, ja kaku ñee ji tiñu ja koto ñee de jani ini axi jini ja ndo’o ji COVID-19 (vachi ni nuu yu’u Inglés).
  • Ja jini mita kuu ja xikui nana nduu skuikin kue’e virus nda ñee luli. Ja jini kivi mita kuu ja nda ñayiví ja ni kani ji vacuna COVID-19 ma ji suni sia’a ji tatan ya’a nuu se’e ji ta skaxin ji se’e ji. Tú ndo’o ní COVID-19 de kuni ní skaxin ní se’e ní:
    • Nanda’a ní ta ncha’a skaxin ní se’e ní
    • Kuetiñu ní in ja kasi ní yu’u ní ini skaxin ní se’e ní ji ndi’i jichi ja iyo ni ñati 6 pie nuu se’e ní.

Yokaa nuu kuu ka’an nda tatan iyo ji ja kuu chindeé nda ña’an ñu’un se’e nda naná xinañu’un, axi nda ñayiví ja jiniñu’un ji chindeé nuu ji ni’in ji tu’un siki ja nduu satiñu va’a minki ji. Ka’an ní nuu 1-888-404-7763, nda lunes nde viernes nde 9 a.m. nde 4:30 p.m. (vachi ni nuu yu’u Ingléss ji Español). Línea nuu chindeé sa iyo in ñayiví ja kuu chindeé ji ní, iyo in ñayiví tu’va axi in tatá ja suni ni ndo’o ji tu’un kueka ini ta ni kaku se’e ji ja kuu chindeé ji ní. Tú ni ka’an ní hora ja nduu satiñu sa xndikoo sa tu’un vachi ni tú ni kenda sa satiñu sa. Ka’an ní yokaa nuu sa, tetiñu ní in mensaje axi in correo electrónico nuu sa nuu warmline@perinatalsupport.org.

Koto ní maa ní ji ta’an ve’e ní

Washington Listens (Washington teso’o): Tú kúni ní ka’an ní jín in ñayiví siki ja kuita ni sa’a COVID-19, ka’an ní nuu Washington Listens nuu 1-833-681-0211. Níni kuu ja iyo in ñayiví nda lunes nde viernes nde 9:00 a.m. nde 9:00 p.m. de nda kivi sandi’i semana nde 9:00 nde 18:00 hora. Nda ñayiví ja ka’an inka yu’u ji TTY koo ji ja chindeé ji ní. Suni kuu ni’in ní ja chindeé nda ñayiví ja nduu satiñu va’a minki ya’a (vachi ni nuu yu’u Inglés).

  • Va’a nduku ní tu’un siki nasa iyo nuu ñuuyiví mita ji nda tu’un ja chindeé nuu ní ja iyo ndaa, nda ve’e nuu satatan ini ñuu, nda tu’un ja ndujee nuu página nda ve’e ja satatan.
  • Sa’a ní in lista nagua kuu ja iyo ini ñuu ní, tanu kuu nda número teléfono, página internet, nda redes sociales. Suni kuu chisó ni nda escuela, médico, nda organización ja satatan, nda ñayiví ja chindeé ta’an, nda ja chindeé nda ñayiví ja nduu satiñu va’a minki ji nda yokaa nda ñayiví ja chindeé nuu ní.
  • Sanuu tuni ka’an ní jín nda ta’an ní ji amigo ní nuu yokaa axi nuu internet.
  • Kuneva’a ní nda ndatiñu ja jiniñu’un ní (tanu kuu nama, alcohol ja kuu sa’a ndoo ní nda’a ní, ja nakua’a ní nda’a ní, in termómetro, tatan ka’ni ji kit nda prueba COVID-19 ja sa’a ini ve’e).
  • Kuneva’a ní tatan ja kuetiñu maa ni axi ta’an ve’e ní.

Tu’un ja chindeé nuu nda suchí kuachi ini ve’e ní

  • Ndukú nda amigo ro axi ta’an ve’e ro, ka’an ro yokaa nuu ji, tetiñu mensaje, correo electrónico axi kuatiñu nda redes sociales.
  • Tú yu’u ro sa’a nda noticia, xndoo ja kunde’e ro. Ka’an ní jín nda se’e ní tágua kuni ní na tu’un kuu ja ka’vi ji nuu internet axi inka nuu.
  • Chu’un ini ní ja sa’a ndeé ní ini nda suchí luli axi sa’a ní tu’un jikatu’un nuu ji de chindeé ní ji ja na jeku’un ini ji nasa iyo mita.
  • Ka’an ní ji siki nasa kuu ini ji de sa’a ndeé ní ini ji.
  • Sa’a ní ja kachi ji naguá ñu’un ini ji jín in dibujo axi inka tiñu ja kuu sa’a ji.
  • Sa’a ní ja koo va’a ji, kuu va’a ini ji de koo vee ini ní jín ji.

Tiñu ja kuu sa’a nda ñayiví ve’e

Vese ta’an ve’e ní yindasi ji axi iyo jika ji nuu ñayiví, ku’un ini ní ja vachi ni jaku ni kivi kuu.

Kusun nda ni hora ja kixin nda ní, kaji nda ní xtaa hora ja yaji nda ní de sa’a ní ejercicio.

Tú es cuela axi inka organización sa’a ji ja se’e ní skua’a ji nde ve’e ji, kunde’e ní nasa sa’a ní tágua se’e ní kuu natu’un ji jín nda ta’an skua’a ji.

Ja nakuni ní ja sanaa iyo matu’un ní, ja kukuxi ní, ja kani ini ní ji ja kuyu’u ní kuu nda tiñu ja ndo’o ñati ndi’i nda ñayiví mita iyo pandemia ya’a.

Chinde’e ní ta’an ve’e ní tágua kasiki nda ní, koo sii ini ji tanu sa’a nda ni ta ncha’a koo kue’e ya’a.

Nda ndatiñu ja kuu chindeé